Nikdo, někdo a lidé

Svět krysího závodu funguje v té největší jednoduchosti následujícím způsobem. Lidé se v něm dělí na dva druhy. Na lidi společensky více významné a společensky méně významné. Zjednodušeně na někoho a nikoho. Taková společnost posuzuje význam jednotlivce v první řadě podle jeho úspěchu, s tím, že úspěch je v našem systému veličinou především materiální. Čím více peněz či věcí člověk získá, tím úspěšnější někdo se z něho stává. A protože jsme si zvykli materiální bohatství měřit především penězi, je dobrou prací pro většinu z nás práce dobře placená (spíše než smysluplná, užitečná a dobře placená). Dobrá firma v dnešním pojetí je firma zisková (spíše než prospěšná, zodpovědná a teprve potom zisková), dobrý student je ten, kdo má dobré známky (spíše než ten, který rozvíjí své nadání a potenciál).
V tomto systému jde tedy velmi zjednodušeně na prvním místě právě o peníze. Základní stavební jednotkou je zde proto firma jako stroj na produkci peněz. Ve vztahu k firmě se pak člověk ocitá ve třech základních rolích: podnikatel, zaměstnanec a zákazník. Většina z nás funguje minimálně ve dvou z nich.
Protože materiální blahobyt a peníze jsou v tomto systému smyslem i hlavním cílem, podnikatelé tak často podnikají kroky proti svému přesvědčení, etice či morálce. Podnikají proto, aby vydělali. Ne proto, aby zlepšili život a změnili svět. Zaměstnanci dělají, co je nebaví, velmi často v rozporu se svým přesvědčením. Též proto, aby si vydělali a případně povýšili. Ne aby byli šťastní a užiteční druhým. A nakonec jako zákazníci velmi často nakupujeme věci, po nichž sice toužíme, ale které ve skutečnosti ani nepotřebujeme.
A proč to děláme? Právě proto, abychom uspěli. Abychom se z nikoho stali někým. Ve světě krysího závodu lidé zprvu uvěří, že nejsou tím, kým jsou, ale že jsou nikým. A že šťastní mohou být teprve potom, co se stanou někým.